Naše město 05/2004

TŘEŠŤ 21  VERSUS  PENNY MARKET

Je čas na další shrnutí událostí kolem kauzy Penny Market. Od začátku kauzy mně hlavně vadil výběr lokality pro výstavbu, avšak poslední dobou díky studiu dalších a dalších materiálů začínám pochybovat o prospěšnosti supermarketů vůbec. Těmto obecným úvahám je věnován jiný článek v tomto čísle NM nazvaný „Supermarkety nejsou super“.

V následujícím článku se budu opět zabývat lokalitou a způsobem rozhodování. Na začátek musím poznamenat jednu zásadní skutečnost. Porovnáním cen základních potravin v třešťském Albertu a dačickém Penny Marketu jsme zjistili, že Penny není levnější. U některých výrobků byly ceny do halíře stejné (např. rohlík u obou 1,50, chléb u obou 16,90, Tatranky u obou 5,90, jogurt u obou 7,50, u některých byl Penny levnější (např. Apetito, Dobrá voda), u některých byl levnější Albert (máslo, Pepsi). Výrazně levnější je Penny pouze u vybraných výrobků v akci, u ostatních jsou cenové rozdíly zanedbatelné. Není tedy pravda, že Albert je výrazně nejdražší a nikde není levněji než v Penny. Pokud někdo srovnává ceny v Třešti s Jihlavou, srovnává nesrovnatelné. Nižších cen v Jihlavě (nebo v pelhřimovském Penny) nemůže nikdy Třešť dosáhnout, neb se jedná o úplně jiné trhy a je v nich nesrovnatelně větší konkurence.

Vzhledem k této skutečnosti padl hlavní (a vlastně jediný) argument zastánců výstavby Penny, tj. dostupnost levných potravin a tím vylepšení špatné sociální situace některých obyvatel. I kdyby byla pravda, že v Penny jsou levnější potraviny (což není) a že markety vylepší sociální situaci chudých (což není), dalo by se sociální hledisko uplatnit maximálně při rozhodování, zda v Třešti další market či ne. Už ne při rozhodování, kde bude stát. To je již odborný a velmi citlivý problém. Sociální situace se mění každým rokem, kdežto plánování města je nevratný proces na 50 až 100 let dopředu.

Pokud uvážím všechny známé argumenty pro a proti, musím prohlásit, že mi nevadí z konkurenčních důvodů vystavět ještě jeden supermarket (diskont) v Třešti, ale jsem proti výstavbě marketu v památkové zóně, tj. odmítám varianty Na kanále, u hasičárny a v ul. Selské. V následujícím textu se pokusím tento názor obhájit.

Na zastupitelstvu padl dotaz, co je na tom trávníku na hrázi památkového. Na samotném trávníku jistě nic, ovšem na té zelené nezastavěné ploše už ano. Již před více než 120 lety se začaly chránit památky, protože si lidé začali uvědomovat důležitost kulturního dědictví (dnes víme, že se na tom dá i slušně vydělávat). Památková zóna je jakási zhmotněná učebnice historie. Pokud má mít i nadále vypovídací hodnotu, musí se co nejvíce zachovat ve své původní podobě. Nemůže to být nějaký skanzen a musí v ní žít lidé, nicméně zde není možné dělat cokoliv. A zde jsme u jádra problému. Pokud má v zóně vzniknout novostavba (nejlépe na místě staré stavby), měla by respektovat stávající strukturu města (např. uliční čára, hmotové uspořádání) a architekturou a funkčním využitím zapadat do svého okolí. Výstavbou marketu v nivě Třešťského potoka (tj. variantou Na kanále, u hasičárny i v Selské) toto pravidlo několikrát porušíme:
a./ toto území bylo vždy nezastavěné kvůli povodním a špatným základovým podmínkám, mělo by tedy nezastavěné nadále zůstat
b./ urbanismus supermarketů popírá městotvorné zásady. Supermarket v navržené podobě lze jen velmi těžko začlenit do stávající struktury města. Kolem supermarketu není vytvořena ani ulice ani náměstí, je to jen amorfní asfaltová plocha, z které trčí budova marketu.
c./ architektura marketů nesouzní s okolními stavbami, všechny stavby jsou totiž z reklamních důvodů stejné.
d./ obchodní ruch se přesouvá z tradičního náměstí do míst, kde byla vždy klidová zóna a malé tradiční obchůdky na náměstí tím odumírají.

Pavel Maslák se v předminulém čísle NM táže, co je pro občany Třeště výhodnější, zda zelená plocha nebo market. Já říkám, že rozhodně zelená plocha, která je možná dnes nevyužitá, ale určitě není neperspektivní. Vybudování parku (louky) a obnovení rybníku nejsou utopické myšlenky. V článku od ASK Real v lednovém NM bylo naznačeno, že v Třešti netřeba dalších zelených ploch. S tím si dovolím nesouhlasit, protože je rozdíl mezi zámeckým parkem a zelenou plochou kolem potoka. Tato lokalita je vhodná k tzv. okamžitému nebo „rychlému“ odpočinku, její hlavní předností je těsná blízkost náměstí i sídliště Nerudova, další výhodou (např. pro matky s kočárky) je rovinatý terén. Březíčko, Křížová či zámecký park jsou příliš vzdálené a jsou určené spíš na delší nedělní procházku.

Na zastupitelstvu padl argument, že na park kolem potoka nikdy město nebude mít peníze. Ano, to je pravda, stejně jako na čističku, halu, Schumpetera atd. Z místních peněz bychom toho opravdu moc nepostavili, proto zde jsou jiné možnosti, např.:
■ dotace na výstavbu rybníků,
■ dotace na protipovodňová opatření,
■ dotace na revitalizace toků,
■ dotace na objekty podporující vyžití mládeže,
■ program regenerace památkových zón,
■ zákonem nařízené vysazování stromů atd.

Zdá se mi dobrý nápad zastupitele Kamaryta udělat místní referendum, kde by padly otázky typu „Chceme další supermarket?“ a „Chceme ho v památkové zóně?“ Jedině tak bychom se snad dověděli, jak je na tom veřejné mínění. Nevěřím tomu, že „drtivá většina“ Třešťáků souhlasí s tím, abychom si nevratně poškodili centrum města. Stejně jako jsme dnes smutní z toho, že takřka na náměstí máme panelové sídliště, budovu Vývoje nebo ocelovou halu u zámku, budou i naše děti smutné z toho, že místo zeleně a výhledu na kostel mají asfalt a výhled na auta. Supermarket může stát jinde, památková zóna nikoliv. Krásné město je víc než konzumní způsob života. Krásné město podporuje místní patriotismus, celkově se v něm lépe žije, lidé se o něj zajímají a jezdí do něj. Jednoduše řečeno, na Penny market turisty nenalákáme. O tom, jak ekonomicky výhodné je uchovat si krásné město ukazuje sousední město Telč.

Jeden z argumentů pro Penny na hrázi říká, že staří lidé ho chtějí mít blízko a ne do něj chodit na kraj města. Tento názor ovšem mylně předpokládá, že všichni staří žijí pouze v okolí náměstí, což zajisté není pravda, naopak ten, kdo bydlí na Hodické, má daleko do centra. Pokud se podíváme na rozložení maloobchodních jednotek po městě, vidíme, že velmi dobře je obsloužen střed města (Albert, Horpo) a severozápadní část města (Bartůňkovi). Naopak bez větší prodejny je jihozápadní část (Hodická). Pro město je tedy žádoucí situovat prodejnu do těchto míst (v současnosti je aktuální varianta v zatáčce v Korečníku). Provedl jsem srovnání lokalit „u hasičárny“ a „v Korečníku“ z hlediska pěší docházkové vzdálenosti. Když jsem vytyčil oblast docházkové vzdálenosti 500 m, obsluhoval market u hasičárny 272 domů a market v Korečníku 251 domů. Je tedy zřejmé, že ač v Korečníku by byl market na samém okraji města, byl by dostupný skoro stejnému počtu pěších jako v lokalitě u hasičárny.

Jsem rád, že zastupitelé schválili více variant do územního plánu, nyní se k jednotlivým budou vyjadřovat státní orgány a ty špatné varianty se vyřadí. Na druhou stranu mě zastupitelé nepotěšili schválením prodeje pozemků u hasičárny ASK Real. Za prvé není jisté, že tato varianta projde územním plánem. Za druhé se mi nelíbí cena. Již jsem uváděl v diskusním fóru, že před 5 lety prodali v Dačicích méně lukrativní pozemky Penny Marketu za 750,- Kč. Proč dnes prodáváme lepší pozemky za 260,-Kč? Nejvíc mi ovšem vadí, že prodej není uskutečněn pomocí výběrového řízení, jakožto jediného možného trasparentního způsobu správy veřejných peněz. Pokud někteří občané požadují prodej pouze jedné firmě, nutí tím město, aby se zřeklo několika dalších milionů. Promiňte, milí spoluobčané, ale to nechápu.

Nyní prosazovanou lokalitu u hasičárny nepovažuji za kompromis. Dopady na tvář města jsou zcela identické s lokalitou Na kanále. Pokud stojíte na hrázi, vidíte obě stavby stejně, vyasfaltované parkoviště u obou sahá až k silnici. Díky navrhované kruhové křižovatce je pro mě varianta u hasičárny ještě horší. Proti této lokalitě hovoří i zmíněná smlouva o prodeji, protože na této lokalitě se nebude moci udělat výběrové řízení.

Musím zde zopakovat, že je v Třešti dostatek jiných vhodných míst k výstavbě supermarketu (kromě známého Korečníku je to např. opuštěný areál u křižovatky Bezručova a Palackého nebo areál fy Intea v Tovární). Většina z nich má ovšem soukromé majitele, takže vyjednávání mohou být složitější a delší. Nicméně výstavba marketu není problém akutní a zájem obchodních řetězců bude trvat (ne-li sílit).

Pokud by přece jen došlo k výstavbě marketu v památkové zóně, zřejmě bych požádal o vyškrtnutí Třeště ze seznamu památkových zón, neboť by nadále nemělo cenu, aby se za státní (tedy naše) peníze dávalo dohromady něco, co se na druhé straně ničí. Ušetřené peníze by jistě našly uplatnění v jiných městech, tam, kde to bude mít větší smysl.

Stejně jako Pavel Maslák doufám, že zvítězí zdravý rozum. Že zvítězí racionální argumenty nad demagogií a touha občanů po krásném městě nad touhou realitních a obchodních firem po neomezeném zisku.

Ing. arch. Petr Brožek, občanské sdružení TŘEŠŤ 21
http://www.sweb.cz/trest21